Steak Restaurant a Creperie Praha – Steak Restaurant Titanic

14 Led 2012 Comments Off

by admin in Zkušenosti

Restaurace  ve Štěpánské má pro své služby příhodný název – Titanic.  Zdá se mi, že před lety obsluha restaurace (té části nazývané crepérií) byla pozornější i milejší.  Kolorit potápějící lodi dokresluje servírka svým nerudným chováním, každé její slovo vyjadřuje nesnesitelnou otravnost návštěvníků.

Netuším z jakého důvodu servírují horký čaj v téhle sklenici z Ikey.  Rozsáhlý jídelní lístek společný pro crepérii i steakhouse obsahuje pestrou směsici jídel – krom  mas na grilu je k dostání pár specialitek jako “Smích kapitána Billa”  (pozn. kapitán Titanicu se jmenoval Edward John Smith). Není zapomenuto ani na vegetariány či milovníky těstovin.  Co dodat možná by mohli ještě podnik rozšířit o čínskou restauraci a v patře umístit čajovnu. Tím by dostáli svým slovům na webu – kde v jedné větě nabízejí  nejrůznější pokrmy a nejrůznější směsi.

Francouzské palačinky jsou ucházející, škoda , že chování obsluhy tento podnik potápí.  Klesající návštěvnost pomáhá zvedat protější Francouzský institut, který má svou kavárnu zavřenou. Před představením má téměř vždy crepérie plno.

Restaurace a pizzerie u Plebána – nikdy více

07 Led 2012 Comments Off

by admin in Recenze Tags: , ,

Restaurace a pizzerie U Plebána se nachází v historickém domě na Betlémském náměstí.  Pokud nevíte co znamená slovo plebán, tak se jedná o původní označení kněze ustanoveného mimo biskupské sídlo pro péči o lid (latinsky plebs).

Máme voucher a vcházíme dovnitř – a nevrlý personál nás div neokřikne jestli máme rezervaci.  Tu naštěstí máme – a jsme uvedeni ke stolu.  Součástí voucheru je i welcome drink v podobě pokusu o molekulární gastronomii – ve skleničce je ponořený panák  v dusíku.  Z skleničky klesá chladný kouř.

Nervózní personál nestíhá a u baru sledujeme nějaké nedorozumění se zákazníkem. Pizzy jsou ze zvláštního lístku, kde chybí ty pochopitelně ty dražší kousky. Cca po půl hodině čísnice přináší pizzu a talíř hodí na stůl takovým způsobem,  že půlka pizzy sklouzne na stůl, než stačíme něco říct, tak  číšnice lehce vystydlou pizzu za okraj stáhne zpět na talíř  a odběhne.

Atmosféra dále houstne,  přichází rodina se starou babičkou o holích a nemá se kam usadit.  Ujímá se jich nějaký další zavalitý těžce našlapující invalida – později zjišťujeme, že se jedná o manažera (provozního) restaurace, který jinak většinu času tráví kouřením na lavičce před restaurací.

Pizza nic moc –  kvalita rozhodně neodpovídá ceně (v jídelním lístku cca 150 Kč).

K tomuto domu se prý váže legenda – z nešťastné lásky se zde utopila dcera kostelníka a ten když to zjistil se oběsil na půdě.  Od té doby se zde zjevuje její duch.

Tentokrát jsem se jako otravní duchové cítili my,  tak arogantní a neochotný personál  jsme už dlouho nezažili.  Sem už rozhodně nikdy nezamíříme.